Psychické procesy, vlastnosti a stavy

Klasifikace psychických jevů

1. Psychické procesy – kratší trvání, mají začátek a konec
   1. poznávací procesy – vnímání, myšlení, řeč a představivost
   2. paměťové procesy – zapamatování si, uchování v paměti a vybavení si
   3. motivační procesy – motivy jednání, tréma, obdiv, motivace, strach, vztek
2. Psychické stavy – delší trvání než procesy, charakterizují jedince po určitou dobu
   1. stavy pozornosti – pozornost, nepozornost
   2. nálady a emoční stavy – smutek, radost, vztek, nervozita
3. Psychické vlastnosti – relativně stálé charakteristiky
   1. schopnosti – schopnost logicky myslet
   2. rysy osobnosti – plachost, aktivita, pasivita
   3. temperament – flegmatik, cholerik
   4. charakter – vytrvalost, odpovědnost
4. Specificky získané dispozice – předpoklad pro jednu či více činnosti
   1. vědomosti
   2. dovednosti
   3. talent, nadání
   4. zájmy, postoje, návyky

Společné znaky psychických jevů

• všechny jevy jsou funkcí mozku a závisí na jeho stavu
• v průběhu života se psychické jevy mění, vyvíjení
• některé více (dovednosti, vědomosti), některé méně (rysy osobnosti, schopnosti)
• jednotlivé psychické jevy tvoří celek a jinak než celek nemají smysl
• interindividuální rozdílnosti – rozdíly mezi jednotlivci
• intraindividuální rozdílnosti – uvnitř téhož jedince (v různých vývojových etapách)

VNÍMÁNÍ

• nejjednodušší psychický proces, kterým poznáváme
• proces sjednocování jednotlivých počitků do celkových vjemů (detekce pohybu, rozpoznávání předmětu a osob z různých úhlů a odhad vzdálenosti
• Výsledek vnímání je = VJEM
• psychický proces – poznáváme to, co působí na naše smyslové orgány
  1. výběrové – vnímám co nás baví a zajímá
  2. bezděčné – náhodné
  3. záměrné
• je závislé na mnoha rozličných faktorech – zkušenost, zaměřenost, výběrovost, stav smyslových orgánů na psychickém stavu
• počitek – obraz jednotlivého znaku vnímaného předmětu (kniha je tlustá, červená)
• vjem – spojené počitky  obraz předmětu jako celku (→ kniha)
• vnímání může být ovlivněno drogami
• Druhy:
  1. 1) vnímání tvaru a velikosti spojení několika analyzátorů (druhů vnímání), abychom mohli
  2. 2) vnímat tvar a velikost (zrak, hmat)
  3. 3) vnímání prostoru – potřebujeme zrakové a pohybové vnímání, sluch, hmat, zkušenosti
  4. 4) vnímání hloubky zrak, pohybový orgán, sluchový analyzátor, zkušenost
  5. 5) sociální vnímání – společenské vnímání, týká se lidí a situací, do kterých se dostáváme, je ovlivněno našimi zkušenostmi
• Faktory
  1. první dojem – určující pocit, který předurčuje následné jednání, na základě jedné vlastnosti hodnotím celou osobnost
  2. projekce vlastního názoru – své vlastnosti předpokládám u i druhých, ostatní vnímám zkresleně
  3. haló efekt – na základě předchozí informace
  4. nedostatek empatie (vcítění se) ovlivňuje vnímání druhého, člověk není schopen se vžít do situace druhého
  5. přílišné zevšeobecňování – není uznáván (např. je mladý, je hloupý)
  6. projekce – přisuzujeme druhým své vlastnosti a očekáváme stejné chování od druhých popularita vyvolává tendenci vnímat osobu lépe nebo hůře, než ve skutečnosti je ukvapený úsudek -je vyvolán většinou vlastní netrpělivostí
  7. stereotypy -jednání podle naučených vzorců chování postrádající pružnost
  8. faktor figury – pozadí ovlivňuje vnímání figury
• optické klamy – neklamou naše představy ale vnímaní; klam vzniká v mozku ne oku
  1. barevné
  2. dvojznačné
  3. geometrické

PŘEDSTAVIVOST

• představa
  • názorový obraz předmětu nebo jevu, který momentálně nepůsobí na naše smyslové orgány
  • zakládá se na minulém vnímání
  • je méně výstižná než bezprostřední vnímání
  • dokážeme si vybavit
    1. zrakové představy
    2. zvukové – hlas, smích, písnička
    3. chuťové
    4. hmatové
• 1. vzpomínkové představy (paměťové ↑)
• 2. fantazijní představy – obraz předmětu nebo jevu, který jsme v dané podobě ještě nevnímali; neobvyklá spojení

Fantazie neboli obrazotvornost

• psychický proces, ve kterém vytváříme relativně nové představy
• základem jsou naše vjemy, zkušenost a paměťové představy
• druhy
  1. rekonstrukční
     • fantazijní představy vytvářené na základě slovního popisu
     • důležitá v matematice (geometrie) i historii
  2. tvůrčí
     • spojena s kreativitou
     • dochází k vytváření nových představ (umělecká činnost)

1. záměrná
   • • řídí se nějakým cílem, záměrem
2. bezděčná
   • • představy, které se nám vybavují samy, někdy dokonce proti vlastní vůli
     • např. sny nebo ‚bdělé snění‘ – může zklidňovat nebo naopak rozlišit

 

• • • existují mezi lidmi interindividiální rozdíly v představách a fantaziích – umělci a malé děti velmi živé představy

MYŠLENÍ

• =řeč psychiky
• poznávací proces, kterým získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti, jejich podstatných znaků a vztahů
• umožňuje řešit problémy teoretické i praktické, formulovat hypotézy
• nejdůležitejší názor myšlení je jazyk

Myšlenkové operace

1. analýza – rozbor
   • myšlenkové rozdělení celků části k vystižení jejich vztahů a vzájemnému uspořádání
   • např. problém rozdělíme na několik kroků
2. syntéza – shrnutí
   • sjednocení částí v celek

 

1. komparace – srovnávání
   • srovnávají vlastnosti různých předmětů
   • zjišťování podobných nebo rozdílných vlastností
2. generalizace – zobecňování
   • zjišťování podobných znaků
   • produktem je tvorba pojmů
3. abstrakce
   • proces vyčleňování podstatných a obecných vlastností předmětů a jevů
   • odhlédnutí od nepodstatných, nedůležitých znaků
   • např. výpisek z učebnice, čtenářský deník
4. indukce
   • myšlenkové vyvozování z jednotlivých faktů, případů obecný závěr
5. dedukce
   • opak indukce
   • z obecného k jednotlivým, jedinečnému
6. analogie
   • vyvozování poznatků a závěrů na základě podobnosti s jinými předměty

Druhy myšlení

1. praktické (notorické)
   • situace, kdy jde o manipulace s předměty (výměna žárovky)
2. konkrétně názorné (imaginární)
   • dochází k manipulaci s názornou představou (popis cesty, osoby)
3. abstraktní
   • manipulace s abstraktními pojmy

1. konvergentní (sbíhavé)
   • směřuje k jednomu cíli, jednomu způsobu řešení
2. divergentní (rozbíhavé)
   • všechny úkoly, které mají více řešení

Vlastnosti myšlení

1. hloubka
   • do jaké hloubky jsme schopni řešit problém
2. šířka
   • jakou šíři poznatků jsme schopni obsáhnout
   • zda jsme schopni řešit problémy v širších souvislostech
   • renesanční člověk – člověk, který se orientuje ve více oborech
3. přesnost, logičnost
   • schopnost přesně, logicky formulovat otázky
4. kritičnost
   • schopnost vidět problém z jiného úhlu
5. flexibilita
   • pružnost myšlení, schopnost odpoutat se od tradičních způsobů

Pojem

• základní forma myšlení
• slovo označující skupinu předmětů nebo jevů, které mají shodné rysy
• bývá vyjádřen slovně, větou
• např. bazén – uměle vytvořená nádrž
• zobrazuje obecné a podstatné znaky daného jevu
• existují zde různé vztahy
  1. podobnost – lev, levhart
  2. protikladnost – den, noc
  3. nadřazenost – čaj, nápoj
  4. podřazenost – ředitel, sekretářka
  5. souřadnost – podmět, přísudek

Soud

• dělení pochází od Aristotela
• pojmy se spojují v soudy
• oznamovací věty, které mají podmětnou i přísudkovou část
• mohou být pravdivé, nepravdivé, kladné, záporné

Úsudek

• spojení soudů
• logická forma se nazývá argument
• 1. premisa – obecná
• 2. premisa – předpoklady
• závěr → úsudek

 

1. všichni lidé jsou smrtelní 1. obvykle v zimě prší
2. Sokrates je člověk 2. dnes nesněží

závěr – Sokrates je smrtelný závěr – není zima

ŘEČ

• nástrojem myšlení
• formou dorozumívání
• mezilidská komunikace – dorozumívání se, předávání tradic, morálních hodnot, norem
• má stránku obsahovou (co říkám) i formální (jak to říkám)
• nástrojem je jazyk (čeština, angličtina atd.)

Funkce řeči

1. dorozumívání
2. pojmenovávání věcí
3. emocionální

Druhy řeči

1. vnitřní řeč (pro sebe) – používáme ještě předtím, než myšlenky napíšeme nebo vyslovíme
2. vnější řeč – slouží k vyjadřování myšlenek navenek
   1. verbální
      1. psaná – bývá lépe stylisticky uspořádaná, člověk má možnost se více zamyslet
      2. mluvená – poskytuje zpětnou vazbu, nemáme tolik času stylizovat myšlenky, metakomunikační faktory – všechno, co je za komunikací (intonace, mezery, rychlost, důraz)
   2. neverbální – komunikace bez použití slov (gesta, pohyby)

Poruchy řeči

1. porucha sluchu
2. vrození nebo získané vady mluvidel – rozštěp rtu apod.
3. psychické příčiny – stres → koktavost

• nápravou řeči se zabývá logopedie, která řeší dva problémy

1. dyslexie – problémy čtení
2. dyslalie – porucha výslovnosti – patlavost
   1. rotacismus – ráčkování
   2. rotacismus bohemicus – ráčkování, problém se ř
   3. sigmatismus – problém se sykavkami
   4. afázie – částečná nebo úplná ztráta řeči v důsledku posttraumatického šoku
   5. amnézie – částečná nebo úplná ztráta paměti
   6. efektivní mutismus – stav, kdy dítě odmítá komunikovat

• levá hemisféra – matematické, početní, logické a jazykové schopnosti
• pravá hemisféra – fantazie, umělecká tvorba
• brainstorming – pracuje s asociacemi a využívá se ve výuce i managmentu
• kognitivní myšlenková mapa

PAMĚŤ

• soubor psychických procesů, které vedou k osvojení si informací
• neustále se vyvíjí (nejvíce v období školního věku – max 21 let)
• ve straším věku se zapomínání dá ovlivnit – udržování koníčků, vztahů, psychického i fyzického stavu
• obecně paměť zhoršuje užitím alkoholu a nedostatkem spánku
• Fyziologický základ: nachází se v mozkové kůře = jsou to složité biochemické děje, které probíhají v neuronech – výsledkem jsou spoje v mozkové kůře

Fáze paměťového procesoru

1. zapamatování si
   • vštěpování informací do paměti
   • úmyslné x neúmyslné
   • mechanické x slovně-logické
2. pamatování si
   • udržení informace v paměti
   • zapomínání
     • vymazávání paměťové stopy
     • nejvíce informací zapomeneme v prvních pěti a deseti dnech
   • čím předejít zapomínání
     • opakování
     • vytváření slovně-logických vazeb
     • motivace
     • citový vztah
   • během zapomínání se mění kvalita i kvantita
   • výhody zapomínání – očista organismu, odstraňování nepotřebných informací
   • teorie zapomínání
     • a) oddalování nervových buněk
     • b) kontakt – informace se překrývají
3. vybavení si (reprodukce
   • vyvolání si informace – aktivizace

Typy a druhy paměti

1. podle charakteru zapamatovávané aktivity
   1. pohybová – sestava kroků
   2. emocionální – prožitek, radost, smutek
   3. názorná – smyslové vjemy, chuťová, zraková, bolest
   4. slovně-logická – informace vyjádřené slovně a logicky zpracované
2. podle délky trvání
   1. krátkodobá – kratší trvání, přejde do dlouhodobé nebo se zapomíná
   2. dlouhodobá – slouží k udržení informací na určitou dobu, není určena přesná velikost, ale prý neomezená

Vlastnosti paměti

• vštípivost – snadnost / nesnadnost si něco uchovat v paměti
• uchovatelnost – jak dlouho informaci udržím
• vybavitelnost – schopnost si informace vybavit
• rozsah – jak velké množství si dokážeme zapamatovat
• přesnost – jak přesně si něco dokážeme zapamatovat

POZORNOST

• koncentrace
• schopnost soustředění na jednu nebo více činností, podnětů
• souvisí se zaměřeností – vybereme si z množství podnětů jeden, na který se soustředíme – to co je podstatné
• nepozornost – roztěkanost

Druhy pozornosti

1. bezděčná – vzniká náhle, kratší trvání, rychleji vymizí
2. záměrná – delší trvání, sestavujeme cíl (jdeme do kina)

 

1. krátkodobá – soustředění se, souvisí s motivací ale krátkodobě
2. dlouhodobá – souvisí s motivací ale dlouhodobě

Prostředky upoutání pozornosti

• barevnost, nevšednost, originalita, velikost, střídání podnětů

Vlastnosti pozornosti

1. stálost – jak dlouho se dokážeme soustředit, vyvíjí se s věkem
2. dělení pozornosti – jak rychle jsme schopni přesunout pozornost na druhý podnět
3. rozsah – jak moc věcí jsme schopni pojmout
4. intenzita – koncentrace pozornosti, jak velkou míru pozornosti jsme schopni zaměřit
5. selektivita (výběrovost) – co si z podnětů vyberu

Co ovlivňuje kvalitu pozornosti

• motivace, psychický a fyzický stav, změna činnosti, zkušenost a návyk

EMOCE, CITY

• psychické stavy, které hodnotí objekty našeho poznávání, naší činnosti, jejich průběhu a výsledky
• mohou nás motivovat, podněcovat k jiné aktivitě
• ovlivňují ostatní psychické procesy (např. soustředěnost)
• mohou se přenášet z člověka na člověka → empatie (dokážeme se vcítit do jiné osoby)
• může se přenášet i na předměty → fetišismus

Vlastnosti citů

1. polarita
   • city existují v obou pólech (většinou protiklady)
   • často a rychle se přesunují (v dětství a pubertě se mění)
   • ambivalence (obojakost), vnímáme oba póly (láska x nenávist)
2. subjektivita
   • nikdy nemůžeme mít stejné city, jsou subjektivní

1. spontánnost
   • nezávislé na naší vůli
2. předmětnost
   • jsou vázány na nějaký předmět, osobnost, myšlenku
3. aktuálnost
   • vznikají aktuálně, hned poté, co na nás předmět působí

Dělení citů

1. nižší
   • společné se zvířaty
   • biologické potřeby
   • strach, agrese, hněv, bolest
2. vyšší
   • typické pro člověka
     1. city morální – spojeny s morálkou, schopnost obětovat čas i peníze (matka Tereza)
     2. city estetické – hodnocení ve smyslu libosti, nelibosti, prožívání krásného, nejen umělecká díla, ale i vzhled, prostředí
     3. city intelektuální – radost z činnosti

Citové stavy

1. pocity
   • základní, pocit hladu, únavy, viny
2. afekty
   • specifické stavy lidské psychiky
   • projevuje se
     1. bouřlivá reakce na nějaký podnět, která mobilizuje celou osobnost, převažují city nad rozumem, stejně rychle vznikne, jako zanikne (křik, bouchání dveřmi)
     2. paralyzace – neschopnost cokoliv dělat, jak úroveň psychická tak i fyzická
   • polarita – dá se léčit a pracovat s nimi – hysterie
3. nálady
   • trvají několik hodin, dnů, týdnů
   • citové stavy, během kterých přetrvává určitý citový prožitek
   • na vzniku se podílejí dva faktory
     1. vnější – informace, událost
     2. vnitřní – bolest hlavy, nevolnost
   • přebíráme nálady jiných lidí
   • souvisí s temperamentem (cholerik, flegmatik atd.)
4. vášně
   • silné citové stavy
   • trvají delší sobu, mohou trvat celý život a někdy mohou přerůst až v závislost
   • pozitivní i negativní vliv
   • porucha – obsese – nutkavá potřeba něco dělat (všude bakterie apod.)
5. citové vztahy
   • na základě našeho vztahu k někomu
   • různou délku, hloubku

 

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://generatord.com/file/A6h8762