Ústava

ÚSTAVA

• právní akt nejvyšší právní síly, který upravuje principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů
• všechny ostatní právní normy z ní mají vycházet a být s ní v souladu
• je přijímána zákonodárným sborem nebo referendem

Historie

• 1848-1918 v rámci habsburské monarchie – ústavy absolutistického Rakouska byly tzv. oktrojované (vyhlášené rozhodnutím císaře bez souhlasu říšského sněmu)
  • tzv. prosincová ústava z r. 1867 platila pouze v Rakousku
  • doplněna tzv. dubnovou ústavou, která platila až do r. 1918
• 1918 – 1992 v rámci Československa
  • tzv. prozatímní ústava byla schválena okamžitě po vzniku ČSR v r. 1918 po francouzském vzoru
  • ústavy socialistického Československa měli spíše formální charakter, neboť umožnily obcházení lidských práv a KSČ kontrolovala státní orgány
• současná platná od 1. 1. 1993, schválena 16. 12. 1992

Dělení ústavy
Podle formy

1. psaná – dokument, který má speciální uzákonění (většina státu, např. USA, ČR)
2. nepsaná – vyvinuly se na základě zvyku (např. Velká Británie)

Podle způsobu změny

1. flexibilní (pružná) – k její změně stačí běžný způsob hlasování
2. rigidní (tuhá) – k její změně je zapotřebí souhlas vyššího počtu hlasujících než pro přijetí jiného zákona

Podle původu

1. původní
2. přenesená – její platnost přenesena na nové území (např. německá ústava po roce 1990 na území bývalé NDR)

 

Podle způsobu přijetí

1. oktrojovaná – jakákoliv ústava vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského orgánu (např. Pillersdorfova ústava – dubnová oktrojovaná ústava, 1848)
2. revoluční – vyhlášená revolučně (např. Prozatímní ústava z roku 1918)
3. dohodnutá – je výsledkem dohody či kompromisu převážné části společnosti

Ústava ČR

• • současná ústava byla schválena Českou národní radou 16. 12. 1992, účinnosti nabyla 1. 1. 1993
  • skládá se z 8 hlav, 113 článků
  • Preambule
    • úvodní část
    • vyjadřuje hodnoty a tradice, ke kterým se stát hlásí
  • Hlava I.
    • podstata a zásady našeho demokratického státu a politického systému
    • vymezuje státní moc, poměr občana k této moci a lidská práva
    • hovoří o státních hranicích, státních symbolech (velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna) a hlavním městě
  • Hlava II. – IV.
    • upravující pravomoci nejdůležitějších státních orgánů podle principu dělby moci

 

• Hlava II. moc zákonodárná (Parlament)

 

• • • • Parlament ČR je tvořen Poslaneckou Sněmovnou a Senátem
      • schvaluje zákony, volí prezidenta, dává důvěru a nedůvěru vládě
      • nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu

 

• Poslanecká sněmovna

 

• • • • • 200 poslanců (voleni na 4-leté období)
        • aktivní volební právo – 18 let
        • pasivní (může být volen do PS) – 21 let
        • volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení
        • základní funkce – schvalování zákonů (běžný zákon – stačí nadpoloviční souhlas přítomných poslanců), ústavní (3/5 většina všech poslanců)
        • čl. 27: Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. → imunita
        • může být rozpuštěna prezidentem – např. nevyslovila-li důvěru nově jmenované vládě
        • každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti

 

• Senát

 

• • • • • 81 senátorů – voleni na 6 let, každé 2 roky se volí 1/3 senátorů
        • 81 volebních obvodů – každý obvod má 1senátora
        • většinová volba – kandidát, který má více než 50 % hlasů
        • pasivní právo – od 40 let
        • běžný zákon – většina přítomných senátorů, ústavní – 3/5 většina všech senátorů
        • má imunitu

 

• zákonodárná iniciativa

 

• • • • • možnost podávat návrhy zákonů – podávají se Poslanecké sněmovně
        • poslanec, skupina poslanců, senát, vláda, zastupitelství vyššího samosprávního celku

 

• Hlava III. moc výkonná

• Prezident republiky

 

• • • • • na 5 let, max. 2x za sebou, musí být starší 40 let
        • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
        • svolává zasedání Poslanecké sněmovny, a rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
        • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
        • jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
        • jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
        • má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
        • podepisuje zákony se spolupodpisem předsedy vlády
        • jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
        • jmenuje členy Bankovní rady České národní banky,
        • sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
        • vyhlašuje volby
        • je vrchním velitelem ozbrojených sil

 

• Vláda

 

• • • • • je vrcholným orgánem výkonné moci
        • skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů
        • je odpovědna Poslanecké sněmovně – ta jí vyslovuje důvěru (do 30 dnů)
        • předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů
        • k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů

 

• předseda vlády

 

• • • • • • organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony

 

• Státní zastupitelství

 

• • • • • čl. 86: státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon

 

• Hlava IV. moc soudní

 

• • • • • soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí (jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat)
        • soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu

 

• Ústavní soud (Brno)

 

• • • • • 15 soudců (jmenováni na 10 let)
        • soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu
        • rozhoduje o zrušení zákonů, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem
        • o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem (před její ratifikací) – do jeho rozhodnutí nemůže být smlouva ratifikována
        • řeší individuální stížnosti – posuzování ústavnosti a zákonnosti
        • rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby
        • celkem 15 ústavních soudců
        • v čele nejvyšší soudce – prezident Ústavního soudu

 

• Soudy

 

• • • • • jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy
        • soudci jmenováni prezidentem ČR bez časového omezení
        • všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva
        • ústavní, nejvyšší, vrchní, krajské, okresní
        • systém soudům v ČR – čtyřstupňový systém soudnictví
          • 4. stupeň – Nejvyšší soud ČR (Brno), Nejvyšší správní soud ČR (Brno)
          • 3. stupeň – Vrchnou soudy (Praha, Brno)
          • 2. stupeň – Krajské soudy (8), Městský soud v Praze
          • 1. stupeň – Okresní soudy
  • Hlava V.

 

• Nejvyšší kontrolní úřad

 

• • • • státní rozpočet, hospodaření se státním majetkem
      • nezávislý orgán
      • Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky
      • schéma: prezident (na 9 let), viceprezident, 15 členů
  • Hlava VI.

 

• Česká národní banka

 

• • • nezávislá ústředí banka státu, pečuje o stabilitu měny
    • určuje měnovou jednotku, vydává bankovky a mince
    • řídí peněžní oběh, dohled na bankovní činnosti ČR
    • prezident ČR jmenuje guvernéra, 2 viceguvernéry a 4 členy bankovní rady (na 6 let)
• Hlava VII.
  • vymezuje územní samosprávu a členění státu
  • základem obce, vyšší celky pak kraje
• Hlava VIII.
  • přechodná a závěrečná ustanovení (v souvislosti dělení Československa)

DĚLBA STÁTNÍ MOCI

• dle článku 2 odstavce 1 Ústavy ČR – vychází státní moc z lidu

 

Zákonodárná moc (legislativa) viz výše

Výkonná moc (exekutiva) viz výše

Soudní moc (jurisdikce) viz výše

 

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

• • přijata v 16.12.1992 (ale zařazena až v r. 1993)
  • skládá se z preambule a 6 hlav
  • obsah Listiny vychází z principů právního státu – ze svrchovanosti práva a zásady možnosti zásahů státní moci do svobod jednotlivce jen na základě a v mezích zákona
  • pro všechna základní práva a svobody platí, že jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná a že jsou pod ochranou soudní moci
  • Preambule
    • představuje hodnotová východiska, na nichž stojí Česká republika
    • zásadu respektu k přirozeným právům člověka, respektu k právům občana, uznání svrchovanosti zákona a návaznost na tradice humanismu, demokracie a samosprávy
  • Hlava I. (obecná ustanovení)
    • čl. 1  Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech
    • základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné
    • každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá
    • základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení
  • Hlava II.

 

• Základní lidské svobody

 

• • • právo na život, na lidskou důstojnost, na soukromí, na listovní tajemství
    • právo na svobodné myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda pobytu a pohybu

 

• Politická práva

 

• • • právo na svobodu projevu a informace, petiční právo, právo, shromažďování
    • právo volit a být volen, právo zdržovat se v politických stranách

• Hlava III. (práva národnostních a etnických menšin)
  • stát se zavazuje chránit před diskriminací
  • právo na rozvoj své kultury a na výuku v rodném jazyce
• Hlava IV. (práva hospodářské, sociální a kulturní)
  • každý má nárok na jistou životní úroveň, právo na podporu v nezaměstnanosti, právo na důchodové zabezpečení, právo na ochranu mateřství
  • právo na práci, právo na svobodnou volbu povolání, právo na stávku, právo na bezplatné vzdělání
• Hlava V. (právo na soudní a jinou právní ochranu)
  • soudy rozhodují jako nezávislé orgány
  • presumpce neviny, právo na veřejný soudní proces

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://downloadsafe.org/file/A6h8771